ELPIS
odborné sociální
poradenství obětem násilí
poradenství obětem násilí
Tento příběh začal návratem paní Marty z výkonu trestu odnětí svobody. Paní Marta se vrátila do bytu ke svým "kamarádkám", které se posléze jako kamarádky opravdu nechovaly.
Asi nikdo z nás si nedokáže představit, co všechno musela paní Marta prožívat. Byla psychicky i fyzicky týrána, ponižována, jídla i pití měla nedostatek. To, jak žila, bylo velmi nedůstojné. Okolí se k tomuto stavilo lhostejně, všichni říkali "odejdi", ale nikdo neřekl kam. Až na jednu osobu, paní Ivanu, která vše oznámila na policii a v tu chvíli se vše začalo řešit.
Paní Marta odešla z tyranského prostředí, policie kontaktovala pracovnici městského úřadu, která se obrátila na naši poradnu. Ještě ten den se paní Martě podařilo najít bydlení, kde je nyní v bezpečí. Celou věc řeší policie.
Paní Marta spolupracuje se sociálním pracovníkem poradny ELPIS, dochází k psychologovi a chce začít nový, především klidný život v bezepčném prostředí.
Paní Lucie se na naši poradnu obrátila v době, kdy žila se svým manželem a jejich synem. Paní Lucie dostala kontakt na naši poradnu od svojí kamarádky, která s poradnou již dříve spolupracovala. Paní Lucie byla denně vystavována nelidskému chování ze strany manžela. Tento ji nejdříve týral psychicky, následně také fyzicky a co je nejhorší, tomuto byl často přítomen také jejich syn.
Paní Lucie se rozhodla, že takto nadále nechce žít, ve strachu, co bude, až se manžel vrátí. A také nechce, aby v tomto prostředí vyrůstal také jejich syn. Vyhledala na doporučení své kamarádky naši poradnu.
Ve spolupráci se sociální pracovnicí poradny ELPIS napsala Návrh na předběžné opatření ve věci domácího násilí a dále také Návrh na svěření dítěte do péče a Návrh na rozvod.
Vše se začalo obracet k lepšímu, manžel - nyní již bývalý manžel, musel opustit společnou domácnost, syn byl svěřen do péče paní Lucie a manželství rozvedeno.
Paní Lucie již s pracovníkem poradny nespolupracuje, odstěhovala se do jiného kraje, jednou za čas však pošle e-mail s informací, jak se jí daří.
Domácí násilí si podle výzkumů udržuje v Česku stabilní úroveň, a to 16 procent v populaci starší 15 let. Od ledna loňského roku ale dostala policie silný nástroj na pomoc obětem – institut vykázání násilníka z domu.
Mladá žena z Frýdku–Místku vylíčila svůj příběh, z něhož doslova naskakuje husí kůže. Její utrpení už sice skončilo, přesto si ale z pochopitelných důvodů přeje zůstat v anonymitě.
https://www.denik.cz/z_domova/nejcastejsi_obet20080502.html